Úča

21:15 Po koupání naše čisťounké, voňavoučké a zářící miminko převlékneme do čistého bodyčka.

02:48 Při přebalování jsem vždycky ve střehu, že začne čurat. Přece jen studený vlhký ubrousek, vzduch, volnost pohybu a hlavně cíl, který může trefit. Čurat do plínky není taková sranda. Hlídám ho, hlídám, ale stačí chvilka a ten malej pindík vystřelí a je to všude. Samozřejmě taky pod ním, takže se v tom krásně vyválí i s oblečením, co má polosvlečené.

06:40 Miminko je vzorně pokaděné, bohužel durch separační vložku, bambusovou látkovou plínku i údajně nepropustné kalhotky. Navlékám další čisté body.

09:15 Po krmení se poblinkal tak šikovně, že si ohodil záda. Přece ho nenechám v tom mokrém. Převlékám...

09:25 Po převlečení z poblinkaného vážná tvář, trocha mračení, pekelné soustředění a najednou hrc doprovázené i zvukovým efektem a v obličeji se zračící úlevou. Je přece nakrmený, takže přišla řada na to, se zase pěkně vykakat. A nejlépe tím potřísnit všechny vrstvy, to je strašná sranda. Převlékáme...

Tak nevím. Někdo mi říkal, nekupujte moc oblečení, vždyť ty miminka to nijak moc nezašpiní, čím taky... a rychle rostou. Oblečení jsem moc nekupovala, ale spíš proto, že nám štědré okolí nadělilo víc, než prďousek stihne unosit. Naštěstí, říkám si teď. Má slušnou spotřebu.

No je to miláček. Moc dobře ví, že mě stále ještě baví zkoušet a objevovat různé funkce a programy naší nové pračky... a tak mi dělá radost.